« Úvod | Bohyně »

A tak jsi se vrátil.....


A tak jsi se vrátil...
Snad jsi šel jen tak náhodou kolem. Neboj, tuším velmi dobře, kdo jsi. Nemusíš nic říkat. Ačkoli Tě nevítám, ačkoli nemám na tváři ten úsměv, co vždycky, ani ten hlas, který jsi tolik miloval. Konec záchvěvů....
Jen na okamžik se zadívám sobě dovniř. Všechny ty zdánlivé maličkosti, za které by člověk nějaký čas dal cokoli, co má. Všechny ty "zbytečnosti" - zaseklý háčkama v mojí hlavě. Jistě, že si vzpomínám. Na sníh na Tvých a mých vlasech, na léto s Tebou, na těch několik barev, co se Ti prohání v očích....
Umím si velmi jasně vybavit Tvůj smích, co ve mně vždycky rozbil všechny pochybnosti. Znám všechny kresby našich stínů. Všechny slova a doteky, když jsi mě chtěl mít co nejblíž. Jak dobře nám bylo, když se to podařilo.....
Tak vidíš, je to pryč. Možná se mi chvíli bude chtít říct: Pojď, zkusíme to znovu. Zboříme bariéry, nakreslíme nové obrazy na Tvých zdech naším milováním....
Jenže pak si vzpomenu na Tvé způsoby. Způsoby čehokoliv. Prostě jsi jen jiný, jiný než já a jdeme každý svou, a tolik moc rozdílnou, cestou. Víš? A cítím se najednou v tomhle světě volná a svobodná. Poznáním se obraz Tvé osobnosti dotvořil.

A s tím obrazem se náš příběh nemůže už vyprávět dál..........
Zasněná
26.11.2010 12:49 | Autor: Z* | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se