« Úvod | Bohyně »

Dům


Dnes jsem byla v jednom činžovním domě, který čeká na rekonstrukci. Je prázdný a opuštěný. Chodila jsem po bytech a v každém jsem se chvilku zdržela. Bylo to zvláštní, nasávat atmosféru lidských osudů, které se tam během mnoha let odehráli. Třeba v jedné místnosti, byla to asi ložnice, byl tmavě modrý strop a na oknech byly ještě tmavé těžké závěsy. Ta ponurost a šero mne zatlačilo skoro k zemi. Rychle jsem odešla a dívala se dál. V každém bytě byla špína a zašlé zdi. Proč? Ptala jsem se sama sebe. Proč si ti lidé nevymalovali vesele, proč lidé žijí smutně a bez barev ? Podívala jsem se z okna na ulici a tam to bylo podobné. Lidi chodili jak bez života, otráveně nahlíželi do výloh, aby bez většího zájmu pokračovali dál. Dům. Byl plný vůní a pachů a přesto byl bez života. Staré odřené dveře, které vedly na půdu mne lákaly k otevření. Stálo to za to. Na půdě ležely věci, které čekaly, až je zase bude někdo chtít. Nábytek, hračky i hrnce. Dům a jeho minulost. Dívala jsem se na ten sklad lidských osudů a myslela na ruce, které je tam odnesly. Je mnoho domů a osudů v nich napsaných. Bylo mi smutno. Z lidí i domů.....


15.09.2010 16:01 | Autor: Z* | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se