« Úvod | Bohyně »

Sám

Dnes jsem byla v nemocnici na běžné kontrole a znáte to, čekárny plné a personál nervózní. Za chvilku tam zřízenec přivezl velmi starého dědu a se slovy, "oni si vás tady, dědo, vyzvednou", nechal ho tam svému osudu. Nikdo si ho nevšímal a on, s třesoucí se bradou, tam tiše na tom vozíku seděl. Nemohla jsem od něho odtrhnout oči a asi po půl hodině jsem na něj promluvila. Nechcete něčeho napít? Zeptala jsem se. Tiše kývnul na souhlas a já mu donesla vodu. Nedalo mi to a začala jsem s ním mluvit, ale děda se najednou rozplakal. Vzala jsem ho za ty jeho krásné ruce a utěšovala ho. Proč pláčete, dědo ? Neodpověděl. Ale já věděla, že je sám. Tak moc sám, tady v tom, pro něj, neznámém světě. Celý den na to myslím, jak je strašné být sám a je jedno, jestli mladý nebo starý. Sám.....


23.10.2009 13:47 | Autor: Z* | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se