« Úvod | Bohyně »

Jsou dny.....

Jsou dny, kdy vstaneme s nadějí v krásně prožité chvilky a radosti ze života. Jsou dny, kdy vstaneme se smutkem v duši, beznadějí a bolestí v srdci. Miluji všechny ty dny, ať jsou veselé či smutné. Miluji složité dny, kdy večer sedím a přemýšlím o té složitosti. Miluji jednuduché dny, protože v jednoduchosti je síla.
V létě jsem byla pár dní pracovně mimo město. Trochu práce, trochu odpočinku. Jeden den jsem si jen tak vyšla okolo rybníčku nedaleko hotelu a za chvilku se přede mnou objevila nádherná malá pláž, bez lidí. Jen kousek písku, voda, stromy a slunce. Vrátila jsem se na hotel, posbírala nějaké věci a šla zpět, abych si udělala takovou malou siestu. Už byl skoro večer, tak jsem našla pár kousků dřeva a udělala si malý oheň. Knížka, trocha alkoholu a já usnula. Probudila jsem se v noci, oheň vyhaslý a já si uvědomila, že člověk by neměl být sám. U ohně, ale ani v životě. Vždy by měli být - nejméně dva. Je totiž potřeba, aby pořád někdo přikládal do ohně, aby byla stále pohoda a jistota, že ten ohýnek nikdy nevyhasne....


05.10.2009 18:55 | Autor: Z* | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se